Ve dnech 19. až 21. 6. jsme se ze školních lavic vypařili my, žáci třídy 9. A,
v doprovodu p.uč. Lazarové a Laštuvkové a tyto tři dny jsme strávili v Moravském krasu
– Sloup. I když cesta tam trvala půl dne a nechyběl ani rychlý sprint na vlak – nakonec
neúspěšný – dorazili jsme v pořádku a příjemně naladěni. Po tom, co jsme se seznámili
s pravidly a ubytovali se do jednotlivých chatek, jsme se vydali na krátkou procházku po
okolí. Později jsme si zahráli fotbal a volejbal a už chladný večer trávili zpíváním písniček
v doprovodu kytary.
Další den jsme se sice probudili velice brzy a do zataženého rána, ale naštěstí nám
nepršelo. Po snídani v 6. 15 jsme se tedy všichni ještě plní elánu a energie (netušili jsme, co
nás čeká) vydali na cestu směrem Punkevní jeskyně, propast Macocha a jeskyně Balcarka.
V obou jeskyních jsme se kochali různě tvarovanými krápníky a jedinečnou atmosférou,
propast Macocha je také sama o sobě skvost, půvabná připadá i sebevrahům, jak jsme
se dozvěděli. Zároveň jsme si také prolezli pár jeskyní nepřístupných pro veřejnost, což
byl pro spoustu z nás zajímavý a z počátku i stresující zážitek. Zmoženi jsme se nakonec
usadili do zdejší restaurace na občerstvení a mnozí z nás se modlili, aby už nemuseli ujít ani
krok. Což se nám nakonec naštěstí splnilo a posledních pár kilometrů jsme se svezli v autě
za podmínky, že půjdeme do ještě jedné jeskyně. Celkově jsme tedy ušli za tento den 16
kilometrů.
Po návratu do chatek jsme si s bolestným sténáním ošetřili puchýře a převlékli se do
čistého oblečení. Na večer nás ještě čekala večeře, volejbal, a pak opékání špekáčků spolu
s dalšími písničkami a brnkáním na kytaru.
Na další den na nás čekalo už jen balení a dlouhá cesta domů. I když nás výlet vcelku
vyčerpal a stál několik puchýřů, modřin i naraženin, byl to příjemně strávený čas a hlavně pro
nás jako třídu jeden z posledních. Michaela Čížová, 9.A
