Z deníku účastníka školy v přírodě II. 5.A,5.B,6.B

        8.4.2014- dlouho jsem nepsal. Nebyl na to čas. Pořád se něco děje. V pátek 4. dubna byl dopoledne obyčejný den. Výuka, dokonce jsme psali i nějaký testík, ve dvanáct byl konec a šlo se na oběd. Moc dobře tady vaří, často si chodím přidávat. Ještě že se pořád pohybujeme, jinak bych se vrátil domů jako kulička. Odpoledne tradiční fotbálek a také vybíjená, musíme trénovat, protože nás čeká turnaj. V podvečerním zaměstnání výroba a dokončování masek a po večeři to vypuklo. Pochod v maskách, potom focení v přírodě a zpátky do jídelny na tu správnou maškarní zábavu. Teda fakt se bylo na co dívat. Ocenili jsme, že ani paní učitelky nezůstaly stranou, udělaly si ze sebe srandu a přidaly se k nám. Paní učitelka Laštuvková všechno poctivě dokumentovala a už se těšíme na fotky. Sobota byla normálním pracovním dnem. Ach jo, ráno do školy. Ale dopoledne rychle uteklo a po odpoledním klidu připravila paní vychovatelka Jana Kučerová pro všechny orientační běh. A tak jsme se orientovali a běhali. Sice to z oken budovy vypadalo, že se po hřišti a okolí pohybují naprosto zmatené skupiny soutěžících, ale všechno mělo svůj pevný systém a řád. Večer jsme byli všichni zralí tak akorát na večerní kino a na postel. Ekoden-to byla neděle. V tomto čistém prostředí jsme si zase uvědomili, jak je důležité žít v přátelství s přírodou. A že byla neděle EKO, tak byla celá zelená. Zelená trička, bundy, i oběd byl do zelena. Ne že by kuchařky vytáhly staré zásoby jídla, ale připravily nám špenát. Takže se to zelenalo i na talířích. Vylosovali jsme si skupiny, ve kterých jsme celý den pracovali. Páťáci, šesťáci, áčko, béčko, všichni dohromady. A bezvadně nám to fungovalo. Dopoledne výroba ekoplakátů o třídění odpadu, potom vymýšlení ekomaskota. Odpoledne jsme vyrazili ven a zase spousta úkolů s tematikou ochrany životního prostředí. Závěrečný kvíz Ekoden zakončil. Večer při vyhodnocování jsme se chechtali, když paní učitelka Laštuvková četla perličky z kvízu. Sice bychom se měli někteří asi stydět, ale opravdu jsme se pobavili. Tak například: stát na „Č“, ve kterém byl vynalezen papír-Černá Hora, Česko, Amerika-správně samozřejmě Čína. Houba na „CH“, která roste na stromě-chrup(správná odpověď choroš). Chráněné zvíře v ČR na „V“-vůl, veverka, lyška (správná odpověď vydra). A bylo toho ještě více. Pondělí bylo taky super. Sice se ráno muselo do školy, ale už jsme si zvykli seběhnout dolů v papučích a s aktovkou na zádech. Odpoledne jsme pro velký úspěch zopakovali návštěvu psí farmy a Budišova, kde jsme ještě utratili zbytek kapesného. Některým škudlilkům ještě něco zbylo, některým ale přivezla místní pošta balíček s pár korunkami od rodičů. A taky se všichni každý večer těší na večerní poštu. Sice jsem s mamkou mluvil odpoledne telefonem, ale stejně jsem byl rád, když jsem večer na pohledu s opicí četl, že mě má ráda a že všichni na mě myslí. Každý rychle přečetl zprávy z domova a už jsme byli nažhaveni na večerní promítání dokumentu o Indii a hlavně na první várku fotografií z našeho pobytu. To jsme se nachechtali!! 8. 4. 2014-dneška jsem se dost bál. Čtrnáct kilometrů? Přes les do kopce a z kopce? To fakt nedám!Dal jsem to! Jsem na sebe hrdý. Vyrazili jsme po časném obědě a nabrali směr meteorologická stanice na Červené hoře. Po dvou hodinách náročného pochodu jsem myslel, že vypustím duši. Ale to už jsme byli u cíle. Srážkoměr, přístroj na měření radioaktivity, rychlosti a směru větru, přístroj na měření oblačnosti, 3 teploměry měřící teplotu v různých hloubkách půdy, sonda na měření výšky sněhu. Další přístroje už jsem si nezapamatoval. Výklad pracovníka s dvacetiletou praxí na této stanici byl zajímavý a rozhodně stálo za to se sem vyškrábat. Zpáteční cesta už byla z kopečka, po cestě jsme trochu mapovali prusko-rakouskou válku z roku 1758 s generálem Laudonem. Už vím, kdy asi vznikla písnička ,,Generál Laudon jede přes vesnici…“ Kdyby nás nechytil cestou liják, došli bychom v suchu. Takhle budeme celou noc sušit po pokojích a chodbách mokré prádlo. Teď už jen zalehnu do postele a budu si přát, aby mi přes noc neupadly nohy.