Stejně jako každý rok, tak jsme i letos vyrazili na školní výlet. Museli jsme trošku přemlouvat p.učitelku třídní, aby s námi jela na vícedenní pobyt ….a podařilo se. Vyjeli jsme 19. 6. v osm ráno a autobusem jsme dorazili až do Zlatých hor. Ubytovali jsme se v chatě pod sjezdovkou a vyrazili na první „túru“, 3 km na Zlatorudné mlýny. Tam jsem si vyslechli vše o původních mlýnech, i to jak vše fungovalo a potěžkali jsme si kostku „zlata“ a nakonec jsme si mohli zkusit zarýžovat v kádi, kde někteří našli i zlaté kamínky. Po cestě zpátky si Radek dal závod s panem učitelem a po špatně vybrané zatáčce spadl do potoka, který mimochodem vypadá, že teče do kopce, nicméně padá se do něj dolů , a zvrtl si kotník. O dalším programu bylo rozhodnuto. Doprovodili jsme ho společně do ozdravovny Edel, kde ho vyšetřil doktor a dále se svezl do nemocnice do Jeseníku….. My ostatní jsme šli na večeři a poté jsme hráli různé hry: od fotbalu, karet až po schovávanou.
Druhý den jsme po snídani vyrazili na Rejvíz. Podle ukazatelů to mělo být 14 km, ale vzhledem k naší rychlosti (cca 2 – 3 km za hodinu), to vypadalo, že tam snad nedojdeme. Na počátku cesty jsme zvolili špatný směr, tak jsme si trochu zašli, ale nakonec jsme cestu našli…. Když jsem se blížili k Revízu, tak nám pro jistotu začalo ještě pršet, takže jsme nakonec nedošli k Mechovým jezírkům, ale šli jsme vyzkoušet vyřezávané židle v místní restauraci. Borůvkové knedlíky a palačinky nás umlčeli, přestože většina z nás toho měla tak akorát dost .
Poslední den byla naplánovaná túra na rozhlednu na Biskupské kupě. Stav mužstva však neodpovídal tomuto výstupu. Zaspali jsme snídani a bolelo nás snad úplně všechno. Tak jsme se vydali ke sjezdovce a zvýšili si hladinu adrenalinu na trojkolkách. Prvně nás vytáhli na laně na kopec a spustili jsme se dolů. Holky prvně nechtěly, ale nakonec i ony se přidaly. Domů se nám nechtělo. Snad se tady ještě podíváme a další zážitky si odvezeme.
Takže NASHLEDANOU ZLATÉ HORY, pro nás jste byly opravdu zlaté…..
