Termíny výběru stravného

Výběr stravného na měsíc květen v ZŠ

25.4.2014    7.00-8.00    12.00-14.00

28.4.2014    7.00-8.00    11.00-14.00

29.4.2014     7.00-8.00    11.00-14.00

30.4.2014    7.00-8.00    11.00-15.00

Výběr stravného na měsíc květen v MŠ

5.5.2014    14.30-16.00 hod.

6.5.2014    6.30-9.00 hod.

V jiném termínu výběr pouze na základě telefonické dohody

na tel. číslech 596231615, 733 361 010

Vedoucí ŠJ

Upozorňuji na výjimečnou změnu výběrů

v pondělí a úterý v MŠ

 

KRÁSNÉ VELIKONOCE

FOTO     

 

Z deníku účastníka školy v přírodě III

FOTO                      Sedím v autobuse a mávám rekreačnímu středisku Zálesí, kde jsem strávil uplynulých čtrnáct dnů.  Je mi trochu smutno, ale už se stejně těším na mamku a její knedlíčkovou polévku. Vařili nám výborně, ale polévku od mamky nic nepředčí. Jen si ještě probírám v paměti, jaké byly ty poslední dny. Především plné pohybu a nečekaných překvapení, a také plné legrace a také stesku po domově. Ale zpátky k uplynulým dnům.

9.4.2014 – hurááááá. Dnes se neučíme. Jedeme totiž na výlet. V devět hodin přistavený autobus se s námi vydal do Hradce nad Moravicí. Cesta příjemně uběhla a už jsme se řadili před branami zámku. Rozdělili jsme se na dvě skupiny, jedna šla na prohlídku, druhá se vydala na půlhodinovou prohlídku zámeckého parku. Teda v tom protivně studeném počasí to žádná paráda nebyla. A foukalo to pořádně. Brrr. Ale už stojíme na nádvoří s příjemnou paní průvodkyní, první skupina je někde před námi. Krátké přivítání a úvod v sále s kočáry a potom už jsme nahlíželi do jednotlivých panských pokojů. Ono to bylo  vlastně původně slovanské hradisko, které přestavěl v 11.století na hrad  Přemysl Otakar II. A později se stal majetkem rodu Lichnovských, kteří z něj vybudovali zámek.Je to trochu složitější, protože později ještě přistavěli tzv.Červený zámek, ale kdo by si to pamatoval. Držel jsem to v hlavě jen pro případ, že bych to potřeboval do nějaké vědomostní soutěže. Když prohlídka skončila, už nás před zámkem čekala promrzlá první skupina spolužáků. Hahaha, prý si budeme moci něco koupit. Šetřil jsem zbytek korunek,že koupím něco babičce, a ono všude zavřeno. Chvíli jsme postávali před zámkem, protože autobus měl přijet až za půl hodiny. Co teď? Tak jsme si dali alespoň jedno kolo pohybového pexesa a pokukovali, jak se otevřela vrata hospody a paní začala venku vytahovat stoly a židle. A když to všechno nachystala, přijel autobus, my do něj naskákali a odjížděli. Ta musela mít ale zlost,trošku škodolibě jsme jí to přáli. Po obědě jsme docela s chutí zalezli pod deky. I když jsme někdy dost brblali, tak tentokrát se odpolední klid hodil. Jednak bylo venku docela hnusně a jednak bylo třeba promyslet strategii boje pro turnaj ve vybíjené. A jelikož nejsme žádné bábovky, tak jsme se do toho hned po odpoledním klidu dali. Tedy prozatím jenom lehký trénink.

10.4.2014 – zase škola. Učitelky si myslí, že nás tady něco naučí. Snaží se holky, snaží. Jenže my máme stejně plné hlavy toho, co se bude dělat odpoledne. Přestávky jsou fajn, občas ťukneme stolní fotbálek v klubovně č.2 nebo se proběhneme venku, nebo se uvelebíme ve vestibulu v křeslech a na sedačkách a kecáme o všem možném. Nejsme jako holky, ty pořád drbou. Buď jedna druhou, nebo nás kluky. No jo, už tady vznikají i první lásky a zamilování. Dokonce se už tady kluci kvůli holce i poprali. Že prý jí sahal na zadek a to že si nesmí dovolovat. Jenže oni nacvičovali menuet na školní akademii a vůbec to nebyla ruka na zadku, ale málo místa, takže se všichni mačkali. Ale konečně je odpoledne a jde se na semifinále turnaje ve vybíjené. Ostatní si dávají fotbálek, vyvolávanou, nebo si hrají na pískovišti. Je to docela legrace pozorovat páťáky a šesťáky,jak si hrají na prťata a hrabou se v písku. Třeba jsou to budoucí stavitelé . Večer byla pro nás připravena vědomostní soutěž Labyrint. Páááááááni,  já mám ale mezery, Jirásek opravdu nebyl hudební skladatel?  Ještě že paní učitelka hudební výchovy hlídala před pokojem uličníky, kteří měli dřívější večerku, ta by mi dala!!

11.4.2014 – ráno škola,. Alespoň jednu změnu máme, že se každou hodinu učíme v jiné místnosti. Ale rychle to uběhlo. Po odpoledním klidu finále vybíjené a taky stolního tenisu. Na odpolední svačinu jsme měli buřtíky, které jsme si vlastnoručně opékali na ohýnku. Paní učitelka Mikulská donesla kytaru a zpívalo se. Mě to teda moc nebere, tak jsem za chvíli zmizel k svému fotbálku, ale holky vydržely u ohně a u zpívání až

do večeře. Po večeři jsme dali zase velkou sprchovačku, aby si máma neřekla, že jsem špindíra. No až uvidí, co mi vypadne z kufru, tak si to stejně bude myslet.

12.4.2014 – sobota ,škola. Prý náhrada za výlet. No jo, aspoň že dnes byla literatura, tak jsme si trochu povídali. Odpoledne tradičně na hřišti. Ach jo, to mi bude fakt chybět.A večer slavnostní vyhodnocení celého pobytu, odměňování a diskotéka. Zahájili to „menueťáci“,jak jim paní učitelky říkaly, a byli docela dobří. A potom už jsme jenom tleskali jednotlivým vítězům. Cena pro nejlepšího jedlíka, cena pro nejvoňavějšího účastníka, cena pro nejpohodovějšího účastníka, cena za úklid. No jasně že tu vyhrály holky a mohly si vybrat sladkosti  v bufetu v hodnotě tří set korun, které nabídl pan vedoucí. A potom už to vypuklo. Laserová show, jedna vypalovačka za druhou, bylo to fakt hustý. Jen na ty ploužáky nedošlo. A já se tak těšil. Paní učitelka v devět večer zavelela do pokojů. Ještě že ne do postelí, ale pro kabáty, protože se šlo na závěrečný ohňostroj, který pro nás připravil pan vedoucí. Paráda, super, paráda. Ale potom už do postelí. Kufry sbaleny, zítra se jede domů.

13.4.2014 – tak jsem si to všechno probral hlavou a autobus zastavuje před školou. Už vidím mamču s taťkou  a vypadají, že se na mě moc těší. Však já na ně taky.

 

Z deníku účastníka školy v přírodě II. 5.A,5.B,6.B

        8.4.2014- dlouho jsem nepsal. Nebyl na to čas. Pořád se něco děje. V pátek 4. dubna byl dopoledne obyčejný den. Výuka, dokonce jsme psali i nějaký testík, ve dvanáct byl konec a šlo se na oběd. Moc dobře tady vaří, často si chodím přidávat. Ještě že se pořád pohybujeme, jinak bych se vrátil domů jako kulička. Odpoledne tradiční fotbálek a také vybíjená, musíme trénovat, protože nás čeká turnaj. V podvečerním zaměstnání výroba a dokončování masek a po večeři to vypuklo. Pochod v maskách, potom focení v přírodě a zpátky do jídelny na tu správnou maškarní zábavu. Teda fakt se bylo na co dívat. Ocenili jsme, že ani paní učitelky nezůstaly stranou, udělaly si ze sebe srandu a přidaly se k nám. Paní učitelka Laštuvková všechno poctivě dokumentovala a už se těšíme na fotky. Sobota byla normálním pracovním dnem. Ach jo, ráno do školy. Ale dopoledne rychle uteklo a po odpoledním klidu připravila paní vychovatelka Jana Kučerová pro všechny orientační běh. A tak jsme se orientovali a běhali. Sice to z oken budovy vypadalo, že se po hřišti a okolí pohybují naprosto zmatené skupiny soutěžících, ale všechno mělo svůj pevný systém a řád. Večer jsme byli všichni zralí tak akorát na večerní kino a na postel. Ekoden-to byla neděle. V tomto čistém prostředí jsme si zase uvědomili, jak je důležité žít v přátelství s přírodou. A že byla neděle EKO, tak byla celá zelená. Zelená trička, bundy, i oběd byl do zelena. Ne že by kuchařky vytáhly staré zásoby jídla, ale připravily nám špenát. Takže se to zelenalo i na talířích. Vylosovali jsme si skupiny, ve kterých jsme celý den pracovali. Páťáci, šesťáci, áčko, béčko, všichni dohromady. A bezvadně nám to fungovalo. Dopoledne výroba ekoplakátů o třídění odpadu, potom vymýšlení ekomaskota. Odpoledne jsme vyrazili ven a zase spousta úkolů s tematikou ochrany životního prostředí. Závěrečný kvíz Ekoden zakončil. Večer při vyhodnocování jsme se chechtali, když paní učitelka Laštuvková četla perličky z kvízu. Sice bychom se měli někteří asi stydět, ale opravdu jsme se pobavili. Tak například: stát na „Č“, ve kterém byl vynalezen papír-Černá Hora, Česko, Amerika-správně samozřejmě Čína. Houba na „CH“, která roste na stromě-chrup(správná odpověď choroš). Chráněné zvíře v ČR na „V“-vůl, veverka, lyška (správná odpověď vydra). A bylo toho ještě více. Pondělí bylo taky super. Sice se ráno muselo do školy, ale už jsme si zvykli seběhnout dolů v papučích a s aktovkou na zádech. Odpoledne jsme pro velký úspěch zopakovali návštěvu psí farmy a Budišova, kde jsme ještě utratili zbytek kapesného. Některým škudlilkům ještě něco zbylo, některým ale přivezla místní pošta balíček s pár korunkami od rodičů. A taky se všichni každý večer těší na večerní poštu. Sice jsem s mamkou mluvil odpoledne telefonem, ale stejně jsem byl rád, když jsem večer na pohledu s opicí četl, že mě má ráda a že všichni na mě myslí. Každý rychle přečetl zprávy z domova a už jsme byli nažhaveni na večerní promítání dokumentu o Indii a hlavně na první várku fotografií z našeho pobytu. To jsme se nachechtali!! 8. 4. 2014-dneška jsem se dost bál. Čtrnáct kilometrů? Přes les do kopce a z kopce? To fakt nedám!Dal jsem to! Jsem na sebe hrdý. Vyrazili jsme po časném obědě a nabrali směr meteorologická stanice na Červené hoře. Po dvou hodinách náročného pochodu jsem myslel, že vypustím duši. Ale to už jsme byli u cíle. Srážkoměr, přístroj na měření radioaktivity, rychlosti a směru větru, přístroj na měření oblačnosti, 3 teploměry měřící teplotu v různých hloubkách půdy, sonda na měření výšky sněhu. Další přístroje už jsem si nezapamatoval. Výklad pracovníka s dvacetiletou praxí na této stanici byl zajímavý a rozhodně stálo za to se sem vyškrábat. Zpáteční cesta už byla z kopečka, po cestě jsme trochu mapovali prusko-rakouskou válku z roku 1758 s generálem Laudonem. Už vím, kdy asi vznikla písnička ,,Generál Laudon jede přes vesnici…“ Kdyby nás nechytil cestou liják, došli bychom v suchu. Takhle budeme celou noc sušit po pokojích a chodbách mokré prádlo. Teď už jen zalehnu do postele a budu si přát, aby mi přes noc neupadly nohy. 

 

 

 

Mobilní planetárium

Dne 4. 4. 2014 do naší školy zavítalo mobilní planetárium a žáci 1. až 4. tříd se zúčastnili zábavně vzdělávacího programu z oblasti astronomie, který jim prostřednictvím pohádkového cestování Sluneční soustavou přiblížilo a

symbolicky vysvětlilo i složitější jevy astronomie, které na nebi pozorujeme. A tak se naši nejmenší žáčci společně s Měsícem v pohádce pustili do putování po nebeské sféře – zvěrokruhu a po skončení ještě dlouho s paní učitelkou v prvouce nadšeně probírali, v jakém se kdo narodil znamení, a co se vlastně děje s měsícem, který můžeme sledovat na noční obloze. Starší žáci se zase dozvěděli spoustu zajímavostí o původu života, který je oslavou života a rozmanitosti druhů na Zemi. Promítání pořadů v mobilním planetáriu bylo pro všechny děti cennou zkušeností a příjemným zážitkem.                                                           Mgr. Romana Hmilanská

 
© ZŠ Michálkovice & Daniel Heger 2013
credit